Ve svých zápiscích jsem již vylíčil příběhy o barbarech a jejich nekonečných bojích s démony ze zamrzlého severu, také jsem věnoval několik stránek wizardům z Caldea, kteří spojí původní síly skutečnosti. Ale síla těchto hrdinů není nic v porovnání se sílou archivistů z Westmarche. Tyto odvážné duše se pouští do boje pouze s knihami a brkem, nevyzbrojeni kouzelným brnění z odolných plátů či drátěného materiálu, ale pouze se znalostmi minulých generací. Archivisti nebojují jenom za naši budoucnost, ale také za naši minulost.
Poprvé jsem se s nimi setkal v rozvalinách slavného města Travincal. Při zkoumání jednoho z dlouho opuštěných chrámů jsem byl přilákán nepatrným poblikáváním baterky ve vzdáleném vchodu, a pak, když jsem se připlížil blíž, také hlasem. Ve vzduchu bylo cítit nedaleké nebezpečí, elektřina, z níž se mi na krku zježily chlupy. O kousek jsem popošel a popadl dech vděčen za bezpečí dlouhých stínů chodby. Pak jsem ho spatřil.
Byl obklopen hrozivými stíny svých nepřátel prohýbající se nad ním. Jeho vlasy byly rozcuchané a roztřepené, jeho mozolovité ruce osekané a špinavé. Ale choval se naprosto důvěryhodně, byl zaplaven násilím, u nějž hrozilo každou chvíli vybuchnutí. Poskočil dopředu, jeho ruce chňaply po koženém oblečení jeho nejbližšího nepřítele.
Archivistovy oči hledaly otvor, nějakou slabinu. Ruce najednou omotal kolem svého protivníka a jinak klidné ovzduší narušilo ohavné zaprasknutí. Zlomil mu páteř, nyní kniha ležela nehybně v jemném uchopení archivisty. Jakmile se zase probral k životu, tentokrát v tlumeném denním světle, starověký svazek dopadl na zem a jeho listy byly nyní rozevřeny, tajemství textu bylo odhaleno. Pamatuji si slova, která četl, pamatuji si tu náboženskou horlivost jeho hlasu: "Zde začíná první kronika života svatého Akarata, proroka Zakarumu..." A na poličkách všude okolo na něj čekal jeden svazek po druhém.
Ke všem archivistům, těm válečníkům mýtů a legend, mám jen ten nejvyšší respekt. Známe jejich jména: Alimet Dvoubrko, pán světla s oběma rukama; Morienne Písařka, porodní bába, jejíž poezie odcizila srdce králů a dovedla tyrany k pláči; a Salazar Cid, mistr popisů Gea Kul, jehož vynikající spisovatelská tvorba je známa ve všech zemí napříč Twin Seas a i za nimi. Ale toto je jenom několik vybraných. Členů jejich váženého bratrství je mnoho a jejich čísla rostou každý den.
V temných dnech, o nichž se obávám, že ještě přijdou, bude mnoho rozhodnuto mečem a sekerou, ocelí a kozly, ale věřím, že naše přežití leží ve svitcích a ohromných svazcích.
